Hrách setý
hrách je dusíkáč a luštěnina, která je naprosto nenáročná na půdní podmínky. Nesvědčí mu půda studená a mokrá, ani přehnaně suchá.
- snáší chlad, dá se tedy vysévat přímo na záhon velmi časně, už od druhé poloviny března, v dobrých podmínkách vyklíčí už za dva týdny
- poslední výsevy hrachu se dají provést ještě ve druhé polovině prázdnin, do uzrání potřebují asi dvanáct týdnů
- roste prakticky sám a ještě pomáhá obohatit půdu o dusík, který pak mohou využít další rostlin
Výsev: nejlépe do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 30 centimetrů. Jednotlivá semínka umísťujeme po jednom do hloubky přibližně 5 centimetrů, do řádků vzdálených od sebe asi 30 centimetrů. Semínka zakryjte vrstvou zeminy a plochu lehce přimáčkněte.
Zálivka: nemusíte příliš často, aby ale byly lusky dostatečně šťavnaté, nesmí půda zcela vyschnout. Záhonky odplevelujeme a pravidelně okopáváme.
Opora: stačí po stranách záhonu zapíchat laťky a mezi nimi natáhnout několik řad provázků nebo pletivo.
Sousedé: hrášek můžeme pěstovat ve společné kultuře třeba s ředkvičkami, salátem, kedlubnami, mrkví, cuketami nebo okurkami. Špatnými sousedy pro něj jsou fazole, brambory či rajčata.
Permakultura: Hrách, stejně jako všechny rostliny z čeledi bobovitých, zvyšují obsah dusíku v půdě. Dovedou to díky hlízkovým bakteriím, které žijí na koříncích a jsou schopny poutat vzdušný dusík. Ten pak dokáží využí i ostatní rostliny. Kořenový systém navíc proniká dost hluboko a půdu prokypřuje. Dá se tedy říci, že hrášek nám nejen chutná, ale také pomáhá při zahradničení.
Sběr: jedlé jsou rovněž jemné, smetanově bílé květy hrachu setého, které svou nasládlou chutí hrášek také připomínají. Hodí se na ozdobení salátů nebo obložených mís.