Kompost za 18 dní tzv. Lawtonův kompost

Základní pravidlo: cca 1m3  hmoty v poměru:1 díl dusíkatých k 20 až 30 dílům uhlíkatých složek a na konec voda

 

Brigádník právě zakrývá slámou záhon tvořený kládami, větvemi, kompostem a hnojem. Nejdříve vyrostou dýně milující hnůj, za rok se jahody těší na tlející dřevo.

Geoff Lawton ve svém filmu Soils (Půdy) předvádí vytvoření kompostu za 18 dní. Založí se obvyklým způsobem. Nosným uhlíkatým materiálem bývá štěpka, listí nebo sláma, ideálně kombinace všeho, ale přidá se ještě mnoho očkovacích látek, aby se kompostovací procesy maximálně nabudily. K očkovacím látkám patří například listí kostivalu nebo žebříčku, čerstvě posekaná tráva, ale také různé „libůstky“, jako je močůvka, smrduté jíchy z kopřiv a plevelů, zbytky mrtvého zvířete ( i sebraného na silnici ), moč, krev, různé druhy hnojů atd. Každý z těchto materiálů obsahuje jiné kolonie mikroorganismů. Nebojte, vše se rychle začne přeměňovat, už za pár dní.

Čím více příměsí do „dortíku“ dáme, tím lepší výsledný produkt získáme. Získáte nejen kompost, ale i očkovací látku pro oživení vyčerpané půdy, kterou lze po malých množstvích dávat do záhonů a k jednotlivým rostlinám. Po navršení hromady ve správném poměru dusík / uhlík ( o objemu nejméně 1 m3 ) celou směs zavlažíme tak, aby po zkušebním ždímání slámy nebo štěpky v ruce z materiálu kapala voda. Hrozí-li lijáky, překryjeme kompost plachtou. Hromadu vršíme na volném prostranství, aby k ní mohl vzduch, uzavřený box není vhodný. Kompost se díky rychlým vnitřním procesům začne rychle zahřívat. Už po čtyřech dnech ho můžeme přeházet – probíhá-li proces správně, z hromady se při přehazování „kouří“ a začíná měnit barvu.

Jestliže přehazujeme každé 4 dny, po 18 dnech máme hotový produkt. Během prvního týdne v něm teplota stoupne na 55 až 65 °C. Ničí se patogeny a semena plevelů, přežívají nejrůznější kompostovací rozkladné mikroorganismy, jejichž množící a konzumní aktivita vyvíjí toto teplo. Jedině touto metodou lze získat stejné množství báječného kompostu, jako bylo počáteční množství použitých materiálů. Pokud se vám to nepovede, je směs málo vlhká, obsahuje málo dusíku nebo očkovacích látek. Při prvním přehození to můžete napravit a pokračovat dle plánu. Lawton říká, že jediná kopa tohoto materiálu stačí jako hnojivo na celoroční obživu zahradními plodinami pro jednoho člověka.

Uhlíkaté složky pro výrobu kompostu:

  • štěpka
  • listí 
  • piliny
  • sláma
  • dřevěné uhlí - agrobiouhel
  • drobné větvičky
  • ideálně kombinace všeho

Dusíkaté složky do kompostu

  • kuchyňský BIO odpad
  • posekaná tráva
  • trus, hnůj i odleželý
  • nekvetoucí plevel
  • jícha, záklas ( z kopřiv, kostivalu..atd. )
  • kosti, kopyta, rohovina
  • lidské exkrementy
  • mrtvé zvíře
  • ovoce

text a foto: Jaroslav Svoboda

Návod na kvalitní kompost

Kompostovat lze vše, co je ekologicky nezávadné a může se rozložit. Základem úspěchu je správný poměr materiálů dusíkatých k uhlíkatým. Stačí 1 díl dusíkatých k 20 až 30 dílům uhlíkatých. 

  • Dusíkaté jsou všechny zelené, šťavnaté, hnojovité a jiné nedřevnaté substance, například posekaná tráva, plevel, ovoce, kuchyňský odpad, trus zvířat i lidí, moč, těla mrtvých zvířat atd.
  • K uhlíkatým patří vše, co se skládá převážně z uhlíku – dřevo, štěpka, sláma, suché listí, dřevěné uhlí, papír. Pokud kompost obsahuje mnoho dusíkatých látek, bude hnít a páchnout, bude mít málo vzduchu a převládnou nežádoucí procesy. Naopak pouze uhlíkaté materiály se rozkládají bez dusíku dlouho a špatně. 

Dusík je v kompostu nutný jako palivo pro tlení, ale je-li ho příliš, nastává hnití. Kompost tedy vrstvíme tak, že na každou velkou vrstvu „uhlíkáčů“ uložíme slabší vrstvičku dusíkatých materiálů.

Vylehčení půdy - písek, lze i jemný štěrk, antuka, nebo nezávadný suťový recyklát s jasným původem ( beton, cihly, kameny a trochu omítky bývá ok ). Pro vylehčení půd se s úspěchem používá agroperlit.