Kompost, kompostování

je přírodní hnojivo (vzniká v kompostéru rozkladem roslin a rostliných zbytků), které má příznivý vliv na úrodnost a kvalitu půdy, vyživuje rostliny výrazně efektivněji než umělá hnojiva. Kompost se v půdě dále rozkládá až z něj vznikne humus. Hlavním úkolem kompostu je zlepšení zdraví půdy a rostlin. Kompost je nejlevnější alternativou likvidace zbytků z domácnosti. Kompostování urychluje proces biologického rozkladu. (po procesu kompostování získáme tmavý, hrubozrný, zemitý materiál, který je velmi úrodný). Optimální hodnota pH u čerstvého kompostu se pohybuje v rozmezí 6–8, protože většina mikroorganismů vykazuje nejpříznivější rozvoj a aktivitu právě v tomto rozmezí. 
 

Čím vyživuje kompost půdu?

  • dodává minerální látky a stopové prvky
  • mikroorganismy, hmyz a živočichy
  • chrání rostliny před řadou chorob

Co patří na kompost?

dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pokud máte hodně listí kompostujte ho zvlášť v jednoduchém kompostéru, protože listí tjele hodně dlouho. Kompost by neměl být ani příliš mokrý, ani příliš suchý. Přemokřením by mohlo docházet k hnití, které se projevuje silným zápachem. Takový kompost je potřeba zastřešit a nepřidávat vodnaté ovoce ani zeleninu. Spíše je vhodné doplnit ho o listí a slámu. Přílišné sucho zase utlumí kompostovací procesy. Pokud je kompost moc suchý, poznáte to podle jeho do šeda zbarveného povrchu. Suchý kompost je vhodné pokropit vodou a přidat čerstvý vlhký materiál. Množství kompostu je v době zralosti až o polovinu menší, než bylo původně. 
 
  • téměř vše co v přírodě vyrostlo, nebo co se volně v přírodě rozloží
  • listy kopřivy dvoudomé - jíchu z listů nebo také čerstvě nasekané kopřivy uplatníme jako aktivátor kompostu, jelikož dávají potřebnou energii bakteriím urychlujícím proces tlení
  • staré vlněné svetry
  • bavlněné ponožky
  • slupky ze zeleniny
  • zbytky jídla
  • dřevný popel
  • tráva
  • vytrhaný plevel (kopřivy, pampelišky i s kořenem...) pýr a svlačec pouze bez kořenů, nedávejte plevel v plném květu, nebo s uzrálými semeny!!! - tyto plevele dáme na 3 - 4 do vody a necháme shnít pod vodou v plastové nádobě - potom můžeme přidat zpět do kompostu.
  • spadané listí
  • kopřivovou nať spařená přitáhne žížaly
  • hnůj
  • větvičky stromů (rozdrtit na štěpku nebo nastříhat)
  • splavené bahno po silných deštích
  • papír, lepenka bez potisku (navlhčené se lépe v kompostu rozkládají)
  • kávová sedlina
  • banánové slupky
  • Řebříček - kořeny obsahují až 50% draslíku
  • alginit (na 1m3 přidat min.30 kg ALGINITU), zeolit
  • zákvasy z bylinek

Nejprve se jednotlivé druhy odpadu shromaždují odděleně a potom při založení kompostu se ukládají v jednotlivých vrstvách. Při kompostování platí dvě zásady, čím více materiálu, tím lépe. Smíchá se suché s vlhkým. Důležitá je velká druhová rozmanitost!!

  • v parném létě kompost čas od času pokropte, protože aby se rozkládal, potřebuje vlhkost

Obvykle pracujeme se dvěmi až třemi kompostovými hromadami ( sběr materiálů- zahřívací fáze a zrání - hotový kompost ), které pravidelně přehazujeme.

  • kompostová hromada
  • pomalá kompostová hromada
  • divoká hromada s žízalím kompostérem

Diskusní téma: Kompost

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek