Zelenina
Tři sestry
kukuřice, fazole a tykve (dýně), fazole pomocí bakterií žijících na jejich kořenech poutají do půdy vzdušný dusík, čímž „hnojí“ sebe, kukuřici i dýně. Tykve se plazí v nejspodnějším patře, stíní půdu, udržují ji vlhkou a brání v růstu plevelům. Některé zdroje uvádějí, že jistou roli v potlačování plevelů sehrává i alelopatický účinek tykví. Kukuřice vytváří oporu pro pnoucí fazole a svými kořeny vylučuje do půdy cukry, které představují ideální výživu pro dusík fixující bakterie žijící v kořenových hlízkách fazolí.
Výhodou této polykultury je nejen skutečnost, že rostliny si vzájemně prospívají a vytvářejí užitečné vztahy, ale také to, že dokáže efektivněji než většina monokultur využít zdroj světla nezbytný pro fotosyntézu. Využívá totiž hned tři různé polohy pro zachycení solární energie: přízemní (tykve, dýně), pnoucí (fazole) a vysokou (kukuřice).
Pěstování rajčat na slámě:
- rajčata vyžahují slunné stanoviště s dostatečnou zálivkou a velmi kvalitní půdu s dostakem živin
- jako podporu rajčat zvolíme dřevěnou oporu např. pyramidového, může být i trojnožka nebo oválného tvaru
- do rohu pyramidy zasadíme sazeničky rajčat
- zamulčuje vrstvou slámy cca 15-20cm (sláma udržuje vlhkost a chrání rajčata před plísní
- pro snadnější zálivku ke každé rostlině dáme trubičku min. na výšku slámy
- zálivka postačí1-2 týdně
- rajčata vyžadují dostatek živin, proto v průběhu vegetace použite bylinkové jíchy (kostival) s dostatečnou závlahou
- proti zamezení hnití a usychání listů rajčat se někdy používá malý trik, tenkým měděným drátkem propíchneme jednotlivé rostliny
- prostor pod rajčaty můžeme využít pro pěstování dalších plodin)
- více
Pěstování brambor v trávě
BALÍKY SLÁMY MÍSTO ZÁHONU I KONTEJNERU
Pěstování, především zeleniny, na balících slámy začíná být v posledních letech čím dál oblíbenějším způsobem se spoustou výhod. Sláma má totiž skvělé absorpční schopnosti, což znamená, že umí zadržet velké množství vody. Ta z takového pěstebního prostředí vůbec nevytéká, ale vypařuje se, takže ho udržuje stabilně vlhké.
Zjednodušeně jde o „přírodní nádobu“, kterou můžete umístit opravdu kamkoliv, a to třeba i na zpevněný povrch, stanoviště by však mělo být primárně slunečné. Rovněž se vyplatí pod balík slámy, pokud jej nebudete zrovna situovat na opravdu kvalitní zeminu, rozložit alespoň karton či geotextilii. Poté už následuje dvanáctidenní proces přípravy slámy na zahradničení, který spočívá ve vyhnojování a prolévání balíku odstátou vodou. To má za cíl oživit slámu prospěšnými organismy a bakteriemi, aby se v ní rostlinám dařilo.
Po dvanácti dnech je balík připraven pro výsadbu, ve které nehledejte žádnou vědu. Jde jen o vložení sazenice do předem vyhloubené jamky a zalití. V případě výsevu semen stačí na slámu nasypat menší vrstvu substrátu a do ní vložit semínka. Mezi vhodné druhy pro takové pěstování zeleniny se řadí například mrkev, ředkvičky, rajčata, papriky, fazole, cibule, špenát i brambory či meloun a spoustu dalších.
Diskusní téma: Zelenina
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.