Viktor Schauberger

Viktor Schauberger žil v létech 1885-1958

Rakouský přírodovědec, který se mimořádně zasloužil o poznání světa přírody. Vizionář s novým chápáním přírodních zákonů,vynikající pozorovatel přírody a vynálezce.

Viktor Schauberger odmítl akademické vzdělání a jako mladý muž raději sbíral zkušenosti v hornorakouských lesích jako lesník. Měl ještě možnost pozorovat přírodu nedotčenou lidskou rukou. Inspirace panenskou přírodou a výborný pozorovací talent byly základem pro jeho budoucí vynálezy v oblasti ozdravení vody a její využití v praxi. Díky svému talentu zkoumat a napodobit přírodu byl schopen vysvětlit význam vody a navrhnout různé metody pro získání a udržování optimálních vlastností vody, co se týče její čistoty a vitality.

Později, když byl svědkem stále se zhoršujícího stavu půdy a říčních toků, Viktor vytvořil několik vynálezů, které umožnily nápravu katastrof způsobených nevhodným zásahem člověka.

Po válce byla půda nadměrně a necitlivě využívána, nesprávné obdělávaná používáním železných nástrojů, špatně obdělávaná používáním umělých hnojiv, často také docházelo k odlesňování, což způsobovalo ohřívání a vysoušení půdy, následně i vodních toků.

 
Začala klesat úrodnost a vysychat půda. Ve snaze pomoci devastaci půdy přišel Viktor svým pozorováním na nápad využití Zlatý pluhmědi v zemědělství. Rozhodl se železný pluh zaměnit za měděný a úrodnost v lokalitách kde aplikoval své pokusy se po čase zvýšila o 30%. Když tuto metodu aplikoval na farmě nedaleko Salcburku, úroveň produkce vzrostla až o 50%. Zvýšila se nejen produkce, ale i kvalita a vitalita rostlin a sklizeň byla odolnější vůči škůdcům.

Dalším výzkumem a pozorováním zkonstruoval spirálový pluh a to na základě pozorování, že půda se má pohybovat dostředivě, jako když ryje krtek. Stočené lopatky pluhu pronikaly do půdy téměř bez odporu, čímž docházelo k jejímu menšímu zahřívání. Účelem konstrukce spirálového pluhu bylo pouze obracení půdy. Viktor Schauberger nebyl zastáncem hluboké orby. Díky vyšším výnosům dostali jeho pluhy od některých zemědělců v oblasti Rakouské solné komory jméno "zlatý pluh". Název se udržel dodnes. Pluhy se však postupně přestaly používat, protože podle pramenů byl tehdejší výrobce donucen zastavit výrobu, "zlatý pluh" by prý vedl k nežádoucí zemědělské nadprodukci.

Často odporoval názorem odborníků, varoval vědců před nesprávnými zásahy do přírody a jejich následky pro budoucí generace.

 


Napsal: "Pokud se nemýlím, ale mýlí se vědci, pak pomoz Pane, smiluj se nad lidstvem!".

Více o životopise Viktora Schauberger a jeho dílech na: více
 
 
Video
 
Schaubergerovo jméno se dnes často spojuje s fantastickými vynálezy, které se týkají nejen využití vody, ale snaží se také řešit současný energetický problém. Pečlivé pozorování přírody vedlo k poznání, že dnešní technika působí rozkladným, ničivým způsobem…
 
Viktor Schauberger pocházel ze starého bavorského šlechtického rodu, který kolem roku 1230 ve sporu s pasovským biskupem ztratil svá privilegia i rodinné sídlo Schauburg. Kolem roku 1600 se v Rakousku vytvořila boční linie, jejíž potomci se téměř bez výjimky věnovali lesnímu hospodářství a péči o zvěř. Jejich heslo znělo: "Věrnost mlčícím lesům!"
 
Viktor Schauberger se narodil 30. června 1885 v rodině lesmistra jako páté z devíti dětí. Bylo to ve vsi Holzschlag am Plöckenstein, kde sousedí tři země - Rakousko, Německo a Čechy.
 
Jeho zájem patřil odmalička přírodě. V hustých lesích kolem Holzschlagu poznával život zvířat a rostlin i nedotčené horské bystřiny. Díky mimořádnému pozorovacímu talentu nalezl významné souvislosti, které do té doby nebyly známé.
 
Při pozorování vodního proudu zjistil, že přirozeně tekoucí voda sleduje zcela určité pohybové formy, a že tyto formy mají rozhodující význam jak pro nosnou sílu vody, tak i pro to, jak dlouho voda zůstane čerstvá.
 
Tyto přirozené dráhy pohybu s sebou přinášejí výstavbu a zachování; naproti tomu nepřirozený pohyb a také nedostatek pohybu způsobují hnilobu a rozklad. Roku 1922 postavil Viktor Schauberger ve Steyrlingu v Horním Rakousku na základě těchto poznatků zařízení pro plavení dřeva, které tehdejší odborný svět nejprve odbyl jako nesmysl. Ovšem po zprovoznění tato soustava sklidila velký obdiv. Z celé Evropy se sjížděli odborníci, aby si zařízení prohlédli. Schaubergerovi se podařilo snížit přepravní náklady na kubík dřeva z dosavadních 12 šilinků na 1 šilink.
 
Tajemstvím tohoto zařízení pro plavení dřeva byl zvláštní tvar žlabu. Měl polovejčitý průřez a byly v něm navíc umístěny dřevěné latě tak, aby se voda dostávala do točivého pohybu. Tento rotační pohyb způsoboval, že voda vytvářela ve směru proudu vír, který se vždy pohyboval zhruba uprostřed žlabu. Do tohoto víru byly vtaženy plavené kmeny. Vír je během plavení udržoval ve středu žlabu, takže se kmeny téměř nikdy nevzpříčily. Navíc tento vířivý pohyb vytvářel ve vodě dodatečný vztlak, takže mohly být při teplotě vody blízké 4° C plaveny i kmeny, jejichž specifická hmotnost byla větší než specifická hmotnost vody. Na mnoha místech zařízení byla zahřátá voda držící se na povrchu vypouštěna a nahrazována čerstvou studenou vodou.
 
Přitom pomohly také staré zkušenosti Schaubergerových předků. Viktor Schauberger například uvádí: "…můj otec dopravoval na velké vzdálenosti statisíce krychlových metrů bukového dřeva, přičemž nikdy nenechával tuto práci provádět ve dne, ale většinou za měsíčných nocí, protože, jak vysvětloval, voda ozářená sluncem zleniví a unaví se, svine se a spí, zatímco v noci a obzvláště při měsíčním svitu je čerstvá a živá, takže dokáže nést bukové a jedlové špalky, které jsou těžší než ona."
 
V_Schauberger2
 

Přirozené formy pohybu

Důležitým východiskem je tak zvaný "prostorový spirálovitý pohyb", tedy druh pohybu, který hraje v přírodě významnou roli např. při oběhu planet (viz obrázek). Viktor Schauberger právě tak pozoroval, že pstruzi v horských bystřinách využívají tohoto druhu pohybu, aby překonali vodopády:
 
"Bylo to v době tření za jedné jarní noci prozářené měsícem. Seděl jsem u vodopádu. V jasném měsíčním světle, dopadajícím pod správným úhlem, bylo v průzračné vodě vidět každý pohyb nespočetného množství ryb. Náhle se pstruzi rozprchli. Příčinou úprku byl zvláště silný pstruh, který připlul zdola, zamířil k vodopádu a začal kolem něj bez váhání kroužit. Vypadalo to, jako by kolébavě tančil výraznými spirálovitými pohyby ve vlnící se vodě jakýsi druh tance. Náhle zmizel pod stříbrolesklým vodním proudem, krátce se vzpřímil a já uviděl v proudu vody, který se směrem nahoru kuželovitě úžil, silný krouživý pohyb, jehož zdroj jsem nejprve nemohl postřehnout. V tomto krouživém pohybu se objevil zmizelý pstruh a vznesl se bez hnutí vzhůru. Když dosáhl hrany vodopádu, pstruh se převrátil a silným impulsem byl vynesen přes hranu vodopádu do rychle přitékající vody nad ním. Tam mocně mrskl ocasní ploutví a zmizel."
Pstruh tedy vyhledal jádro vířícího vodního proudu a využil jeho pohybové energie pro svůj let vzhůru vodopádem.
 
V_Schauberger3
 
 
Viktor Schauberger uvádí, že tohoto přírodního pohybu využívali i jeho předkové : "Někdy povodeň odkryje zvláštní způsob hrazení bystřin, které byly v těchto lesních oblastech využívány k plavení dřeva. Hrazení nutilo vodu téci střídavě doleva a doprava. Pojem "prostorový cykloidní pohyb" Schaubergerovi předkové samozřejmě neznali. Ale používali tento princip při stavbě tak zvaných smyků na dřevo tak dovedně, že kmeny získaly v pravidelně se měnících zákrutech rychlost a místy pluly na výsměch gravitaci i do kopce."
 
Vířivá spirálová forma se v přírodě nalézá velmi často a v rozličných variacích, například u šnečí ulity nebo u rohů antilopy kudu. Také střídáním oblastí nízkého a vysokého tlaku mohou v atmosféře vznikat velké vířivé struktury. V největším měřítku se tento princip projevuje u spirálních mlhovin a galaxií ve vesmíru. I náš sluneční systém krouží v takové galaxii zvané Mléčná dráha.
 
Spirálová struktura se nalézá i v mikrosvětě. Vídeňský profesor Felix Ehrenhaft (1879-1952) dokázal, že malé částice hmoty (například stříbrný, niklový nebo uhelný prach) mohou být svazkem světelných paprsků nebo magnetickým polem přivedeny k pohybu, který kupodivu neprobíhá přímočaře, nýbrž v šroubovitých drahách, přičemž vzniká dostředivá síla, která na částice působí 130krát silněji než zemská tíže.
 
Z těchto pokusů také vyplývá, že i pro elektromagnetické záření ve formě svazku světelných paprsků je charakteristický spirálový pohyb, do kterého mohou být vtaženy částice z blízkého okolí. Walter Schauberger, syn Viktora Schaubergera, komentoval tento pokus takto: "Každá částice nesoucí energii vytváří svým pohybem pole - energetický prostor, který je závislý na tomto pohybu. Čím je pole silnější, tím více působí na okolí, takže do něj mohou být vtaženy také částice s vyšší hmotností, než mají částice vytvářející toto pole. Částečky stříbra, niklu nebo uhlí musí působit ve srovnání s fotony jako obrovské kusy skály. Přesto jsou vtaženy do vířivého tance fotonů. Naučíme-li se média, která máme k dispozici, uvádět do stejného pohybu, jaký vykonávají elektrony a fotony, … budeme moci "hory přenášet" i s relativně malým množstvím vstupní energie."
 
Schaubergerovi neustále vytýkali moderní vědě a technice, že vytváří technologie, při nichž se bez užitku přeměňuje v teplo až 9/10 použité energie. Viktor Schauberger říká: "Naše moderní technika se chová jako zemědělec, který na jaře zasadí do země sedm brambor a na podzim sklidí jednu."
 
V_Schauberger4
 
 
Schauberger vycházel z toho, že v případě technologie založené na přirozených principech naopak příroda energii ještě "zdarma přidá". Domníval se, že jen ve vzduchu a ve vodě je využitelná energie, která by navždy postačovala pro celé lidstvo. Člověk jen nesmí používat rozkladné přírodní procesy - jako je spalování, jaderné štěpení atd. - nýbrž budující, koncentrující síly, které byly pro výstavbu použity i v přírodě. K tomu bychom se museli nejprve zevrubně zabývat působením přírody, například "jednoduchou" otázkou "Jak roste stéblo trávy?"
Viktor Schauberger poukazoval na to, že existuje budující pohyb působící "v souladu s přírodou" a naproti tomu pohyb rozkladný. Dnešní technika většinou používá rozkladné formy pohybu a proto z dlouhodobého hlediska nedosahuje výstavby, ale úpadku a ohrožení základů života. 

 

 

  • "Rozkladný princip" odpovídá explozi, rozpínavosti a současnému zředění. Je to tedy směr pohybu od hmotného k méně hmotnému, princip rozkladu a uvolnění momentálního obsahu - princip smrti.
  •  "budující princip" imploze, u kterého hraje zvláštní roli pohyb ve spirále. Schauberger říká: "Formou pohybu, která tvoří, rozvíjí, zušlechťuje a buduje, je spirálový pohyb z vnějšku dovnitř, tedy pohyb dostředivý. V přírodě jej nalezneme tam, kde pracují budující síly: ve spirálních mlhovinách ve vesmíru, v pohybu našeho planetárního systému, v přirozeném pohybu vody, krve a míz. 
Rozkladná, uvolňující forma pohybu je naproti tomu odstředivá. Nutí pohybující se části ze středu směrem k okraji. Jde o "přímý" pohyb. Prvek systému se uvolní, rozplyne a rozloží. Příroda používá tento pohyb k rozkladu opotřebovaných celků, aby pak z jednotlivých zlomků znovu složila pomocí dostředivého pohybu nové formy. Tento dostředivý, spirálový pohyb odpovídá chladnutí, smršťování a zhuštění. Odstředivý pohyb odpovídá ohřívání, teplu, rozpínání a explozi. V přírodě se obě formy pohybu neustále střídají, budující princip však musí převažovat, aby mohl probíhat vývoj."
 
V_Schauberger5
 
 
Je znepokojující, že dnešní technika používá téměř ve všech oborech jen expanzívní druh pohybu. Podle Schaubergera spočívá v tomto pohybu mocná síla, která má ovšem destruktivní charakter a musí vést k všeobecnému úpadku, pokud tento základní nedostatek velmi rychle neodstraníme - ať už u průmyslových technických postupů, v moderním vodním stavitelství, zemědělství nebo lesnictví. Schauberger říká: "Lidé mne považují za pomateného. Možná mají pravdu. V tom případě nehraje roli, zda je na světě o jednoho blázna víc nebo méně. Ale pokud mám pravdu já a věda se mýlí, pak ať je Pán lidstvu milostiv."

Voda znamená začátek

Voda je kolébkou veškerého života. Podle Viktora Schaubergera je také oním médiem, které nejprve přijme a pak zformuje předobrazy všech budoucích životních forem. O to závažnější je proto způsob našeho hospodaření s vodou. Voda je stále častěji nucena k nepřirozenému přímému pohybu jak v korytech řek a kanálů, tak i ve vodovodním potrubí. Voda má sklon téct spirálovitým pohybem. S touto formou pohybu přichází také přirozený rozvoj, což je vidět v okolí řek ponechaných v přírodním stavu. Dnešní regulační opatření a přímá vodovodní potrubí přirozenému pohybu vody neodpovídají.
V_Schauberger6
 
Viktor Schauberger popisuje, jak se voda v okolí mýtin stává agresivní a škodí břehům, jak se následkem toho snižuje hladina spodní vody a vysychají výše položené prameny. Svedení toků do kamenných a betonových koryt pak nemůže odstranit vlastní příčinu problémů a vodě škodí ještě více. Základní Schaubergerovou tezí bylo, že člověk nikdy nesmí vodu regulovat pouze působením na břehy, ale voda si má tyto břehy sama vytvářet. Napsal: "Dopadneme jako Švýcaři, kteří na všech využitelných tocích postavili vodní elektrárny a navíc svedli velkou část potoků a řek do umělých koryt. Tím zničili veškerou sílu nejen v povrchové vodě, ale vlivem zpětných účinků i v podzemních vodách. V těchto nemocných tocích začíná odumírat zvířena i některé užitečné druhy bakterií, a to díky nedostatku budujících energií, které jsou pro život nezbytné. Malá změna v proudění vodního toku, způsobená nepřirozenou regulací břehů může vyvolat řetěz negativních reakcí. Jejich příčiny dosud nikdo neodhalil, a proto působí bez překážky dál."
 
Mezitím se zjistilo, že přirozeně tekoucí řeka nebo potok má mimo jiné daleko vyšší schopnost samočištění než uměle narovnaný kanál. Pouze přirozený způsob pohybu vody vytváří podle Viktora Schaubergera její příznivou strukturu, která prostřednictvím jemného energetického vyzařování podporuje a udržuje život . Pokud se voda zastaví nebo již neteče přirozeně, je tím pozměněna také její struktura. Voda s přirozenou strukturou má například menší sklon k ukládání vápna, k přemnožování bakterií a k hnilobě.    
V_Schauberger7
 
 
Důkazem správnosti Schaubergerových pozorování jsou tak zvané "stuttgartské pokusy", při nichž byla přezkoumávána jeho tvrzení (původně proto, aby mohla být provždycky vyvrácena). Na Vysoké škole technické ve Stuttgartu byly provedeny pokusy s různými materiály a typy potrubí. Zjišťovalo se, zda "spirálová trubice" dodaná Schaubergerem propustí za stejných podmínek více vody než například rovná skleněná trubice. Jinak vyjádřeno, zda je průtokový odpor při spirálovitém proudění kapaliny nižší než při proudění přímém, nebo dokonce při určitých rychlostech vody klesne na nulu, jak Schauberger uvádí. Jeho tvrzení byla při pokusech plně potvrzena.
 

Konec made in USA

V_Schauberger9
 
V té době již Schaubergerovo jméno působilo rozruch v souvislosti s nejrůznějšími technickými vynálezy. Na jaře roku 1958 se u Schaubergerových objevili dva Američané s tím, že chtějí z pověření jisté velké hospodářské organizace v co nejkratším čase realizovat Schaubergerovy myšlenky a poznatky. Viktor a Walter Schaubergerovi byli přemluveni, aby po dobu tří měsíců pokračovali ve výzkumu v USA, popřípadě jej prodloužili na jeden rok. V USA byl jejich pobyt utajován, neboť Američané se obávali špionáže. Pobyt, který chtěli Američané protáhnout na osm let, probíhal ve velkém napětí.
V_Schauberger8
 
Nejdůležitější prototyp, který Viktor Schauberger vyvinul k řešení energetického problému, byl násilně otevřen a tím zničen. Viktor Schauberger pak prohlásil, že po dohodnutých třech měsících odletí domů; pokud zůstane, nebude již poskytovat žádné informace.
Zpáteční cestu mu sice Američané povolili, musel však podepsat smlouvu, která mu do budoucna zakazovala mluvit nebo psát o svých poznatcích. Pro případ, že Schaubergerovi něco vyzradí, jim bylo vyhrožováno nejhoršími následky.
 
Po odletu z New Yorku a nouzovém přistání v Londýně dorazili Schaubergerovi v noci 20. září 1958 do Rakouska. Krátce na to, odpoledne 25. září 1958, Viktor Schauberger umírá.
Hlavní Schaubergerovou zásadou ve vztahu k přírodě bylo: K & K - kapieren und kopieren - pochopit a napodobit. Byla to celosvětová ekologická výzva, která předběhla svou dobu. Neplatí i dnes?
V_Schauberger10
 

Vodní a lesní hospodářství

Schaubergerovy myšlenky zabývající se ekologickým lesním hospodářstvím zahrnují mnoho úrovní. Schauberger vyzývá k přebudování moderního lesnictví, protože právě lesnictví má obrovský význam pro všechny formy života. Bez přirozeného lesa nemůže vzniknout živá, zdravá voda a bez zdravé vody se nevytváří zdravá krev.
 
Zvláštní význam přikládá Schauberger polovičnímu a úplnému koloběhu vody. Když prší a déšť je teplejší než půda, voda podle Schaubergera vstupuje do "úplného koloběhu". Proniká hluboko do půdních vrstev, zahřívá je a rozpouští soli, potřebné pro výživu rostlin, a ty pak transportuje vzhůru. V chladnější oblasti kořenů pak voda tyto soli uloží a vyvěrá na povrch jako "zralá spodní voda". Tento úplný koloběh probíhá pouze za přirozených podmínek.
V_Schauberger11
 
Naopak "poloviční koloběh" se tvoří tam, kde je půda teplejší než dopadající déšť, například na sluncem vyhřáté pasece. Voda se vsákne nejprve do určité hloubky, dále se ohřívá, stává se specificky lehčí, opět stoupá vzhůru a odtéká po povrchu. Chybí tedy hlavní část podzemního oběhu a nedochází k vytváření spodní vody. Proto vede mýcení lesů a rozšiřování vykácených ploch ke všeobecnému poklesu hladiny spodních vod a vodních rezerv. Kromě toho Schauberger poukazuje na to, že stabilní uspořádání spodních vod představuje přirozenou protiváhu k plynům a teplým pramenům stoupajícím vzhůru z nitra země: "V posledních letech se stále častěji vyskytují nepravidelnosti v rozložení vody - povodně, sucha, sesuvy půdy, dokonce i unikání jedovatých plynů ze země, a zvýšený výskyt nemocí v době, kdy v zimě vystupuje ze země teplá pára. Ve všech oblastech a v různých variacích rostou negativní výkyvy teplot. Jak se brzy ukáže, jsou to zákonité reakce na naše dnešní zcela nesprávné hospodaření s vodou, jehož hlavní příčinu je ovšem nutno hledat v pochybeném lesním hospodářství."
 
Z těchto důvodů se Schauberger zřetelně vyslovuje proti vzniku holosečných ploch (pasek). Navíc poukazuje na to, že mladé stromy rostou na volných plochách díky příliš silnému slunečnímu záření příliš rychle, což s sebou přináší mimo jiné i méně kvalitní dřevo. Schauberger považoval les za středisko síly specifického druhu, přičemž každý strom vyzařuje určitou energii. "Škody způsobené moderním lesním hospodářstvím jsou tak zlé proto, že tyto prvotní síly nedokáže produkovat žádná jiná forma vegetace tak kvalitně jako přirozeně rostlý les, obsahující velké množství druhů, jejichž energie se sčítá a působí do okolí mnoha čtverečních kilometrů."
 
Viktor Schauberger tvrdil, že i malé změny teploty mají rozhodující vliv na vodu a její vlastnosti. Normální teplota lidské krve se pohybuje někde pod úrovní 37° C a její odchylka je známkou nemoci. Také voda má svoji "zdravou" teplotu, odpovídající poměrům, v nichž se nachází. Zdravá bystřina nebo řeka bývá stíněna stromy, aby jako dárce života pro celý kraj nebyla vystavena přímému slunečnímu záření. Pokud se řeka příliš ohřeje, ztrácí energii a schopnost nést částice hornin, které se pak usazují na dně a zanášejí řečiště. Objeví se trhliny v březích a další známky rozkladu. Řeka je nemocná a agresivní, "má horečku".
V_Schauberger12
 
Viktor Schauberger zanechal mnoho patentovaných návrhů, např. systém automatického nastavení správných teplotních poměrů vody podle teploty vzduchu, vodící tělesa, která spirálovitě roztáčejí říční proud a tím stabilizují osu proudění ve středu proudu. Takto regulovaná řeka neškodí břehům ani při záplavách. Výzkumná práce provedená ve Švédsku potvrdila, že díky Schaubergerově říční vestavbě je naplavený písek odnášen ze středu řečiště k jeho stranám, což brání vzniku usazenin ve středu koryta a jeho zanesení.

Zlatý pluh

Kvůli náhlému poklesu zemědělské produkce v Bulharsku byl Viktor Schauberger v 30. letech pozván do této země tehdejším bulharským králem Borisem. Schauberger přišel na to, že pokles úrody souvisel se zavedením moderních železných pluhů. Pozorování ukázala, že půda s obsahem železa je suchá a méně úrodná. Zato půda s obsahem mědi podle Schaubergerových pozorování lépe udržuje půdní vlhkost. Podobné úvahy vedly Schaubergera k tomu, aby se při obdělávání půdy používaly nástroje z mědi, popř. jejích slitin. Výnosy se zvýšily až o 50 %, přitom vzrostla i kvalita plodin - rostliny získaly sytější barvu. Díky vyšším výnosům dostaly jeho pluhy brzy od některých zemědělců v oblasti Rakouské solné komory jméno "zlatý pluh". Název se udržel dodnes. Pluhy se však postupně přestaly používat, protože podle pramenů, které jsem měl k dispozici, byl tehdejší výrobce donucen zastavit výrobu. "Zlatý pluh" by prý vedl k nežádoucí zemědělské nadprodukci…
 
Dnes už se ve spolupráci s rodinou Schaubergerových zahradní nástroje podle návrhů Viktora Schaubergera opět vyrábějí.
 
Za další vývojový stupeň "zlatého pluhu" můžeme považovat spirální pluh, u kterého je kromě materiálu optimalizován také jeho tvar a tím i forma pohybu orané půdy. Půda není rozhrnována tlakem jako u běžného pluhu (bořící princip), nýbrž spirálovitě "přehazována" na stranu, podobně jak to dělá krtek. Pluh je navržený pro povrchové obdělávání půdy, neboť Schauberger byl proti hluboké orbě, která narušuje prostředí a rozvrstvení půdních organismů.
 
Schauberger přikládal velkou váhu také elektrickému potenciálu země a tvrdil, že mezi geosférou (zemí) a atmosférou (vzduchem) leží "neobyčejně hustá a fialově zářící síť podobná kůži", která funguje jako izolace. "Propustí jen nejhodnotnější záření proudící dovnitř a ven." V tomto biologickém kondenzátoru mezi zemí se záporným nábojem a vzduchem s kladným nábojem se nacházejí rostliny. Jejich růst probíhá podle Schaubergera v závislosti na rovnováze a působení obou pólů. Přirozené zvýšení této energie vede k vyšší plodnosti. Schauberger odmítá zásahy, které snižují zemský potenciál nebo poškozují povrchovou vrstvu. Tedy i umělá hnojiva, která jsou podle něj výrobním procesem "zbavena náboje" a proto půdě energii odnímají, místo aby ji dodávala, jak to činí např. dobré organické hnojivo. Schauberger poukazuje na to, že úspěchy umělých zásahů nemohou být trvalé, půda se jimi postupně znehodnocuje a přestává být odolná proti škůdcům.
 
Další Schaubergerovy objevy, jako například výroba ušlechtilého kompostu, jsou popsány v knize "Živá voda" (viz literatura na konci článku).

Úpravy čelistí

Německý zubní lékař prof. Wilhelm Balther vyvinul na základě Schaubergerových myšlenek tak zvaný bionátor, což je individuálně přizpůsobená obloukovitá spona nasazená za řadou zubů. Bionátor působí spolu se slinami a jazykem na čelist a napravuje její vady. Působení bionátoru je založeno na vhodně usměrňovaném proudu slin. Schauberger uvádí: "Člověk nemůže regulovat řeku pouze tím, že změní její břehy, aniž by působil na proudící médium, tedy vodu." Říční břehy zde představují čelisti, patro a zuby, proudícím médiem jsou sliny, které jsou schopny samy měnit své břehy.
 
Baltherova klinika nedaleko Bonnu byla po Baltherově smrti převzata jeho spolupracovníkem doktorem Pranschkem. Dnes provádí tento způsob nápravy čelistí s úspěchem doktor Christoph Hermann z Heidelbergu.

Létající stroje na principu imploze

Stále znovu se spekuluje o létacích strojích, které Viktor Schauberger vyvinul krátce před koncem druhé světové války a které vypadaly jako létající talíře.
 
Walter Schauberger potvrzuje, že prototyp vyvinutý jeho otcem skutečně vyletěl až ke stropu tovární haly. Zda zúčastnění konstruktéři tento princip pohonu dále vyvíjeli, není známo. 
 
Erich Filler
 
Literatura:
Olof Anderson: »Lebendes Wasser« (Živá voda), nakladatelství Ennsthaler, ISBN 3-85068-377-X.
Viktor Schauberger: »Wasser - Das Blut der Erde« (Voda - krev Země).
Mayer/ Winklbaur: »Biostrahlen«, nakladatelství ORAC, Vídeň, ISBN 3-85368-917-5.
Poznámka:
Spravováním Schaubergerovy pozůstalosti je pověřena PKS (Pythagoras-Kepler-Schule), působící v sídle Schaubergerů. Jsou zde pořádány také semináře o poznatcích Viktora a Walthera Schauberových.
Termíny a informace lze získat na adr.: Büro der PKS, Kaltenbach 162, A-4821 Lauffen, Rakousko. Tel./fax (#43) 6132-24814, e-mail: schauberger@pks.or.at, www.pks.or.at.
Adresy:
Zahradní nářadí vyrobené ze slitin mědi podle návrhů Viktora Schaubergera lze objednat v České republice na adrese: MUDr. Jan Palouček, Dlouhá 11, 382 32 Velešín, tel.: 380 331 474, mobil: 603 242 758
CD-ROM "Wasser - Das Blut der Erde" (Voda - krev Země) pro PC s 200 stranami originálních dokumentů, kreseb, dopisů a skic Viktora Schaubergera z "Původního Schaubergerova archivu" PKS a také zahradní nářadí z mědi lze získat na adresách:
(Německo:) Filler Umwelttechnik, Ahornstr. 1, 84558 Kirchweidach, tel./fax (#49) 8623-7458, e-mail:Erich.Filler@t-online.de
(Rakousko:) PKS-Gartengeräte, Johannes Stadler, Kaltenbach 162, 4821 Laufen, tel./fax (#43) 6132-28377, e-mail: stadler.cuprum@EUnet.at.
(Švýcarsko:) Konrad Richli, 1628 Vuadens/FR, tel./fax (#41) 26-9128280