Svlačec rolní (Convolvulus arvensis) patří mezi ovíjivé úporné plevele, kterých není snadné se zbavit. Zatímco se plazivé podzemní výběžky rozrůstají do šíře a zakořeňují na stále nových místech, nadzemní výhony šplhají po všech oporách i rostlinách v dosahu.
Na řadu křehčích plevelů postačí pravidelné mulčování organickým materiálem (nejlépe slámou, štěpkou, trávou ve slabší vrstvě, v okrasné zahradě i kačírkem). Svlačec je však provrtá a vystrkuje růžky dál. I to je už samo o sobě lepší, nežli volné bujení a obtáčení rostlin – v mulči ho snáze rozpoznáte a včas vytrhnete. Když budete rostliny vytrhávat pravidelně, časem se oslabí, až docela odumřou – jejich kořeny nemohou přežít více let, bez výživy posílané listy. Ale pokud si přejete spolehlivější ochranu, nabízí se vrstvené mulčování, kdy pod mulč dodáte ještě účinnější zábranu nebo herbicidy.
- Na cestičky je pod mulč ideální netkaná textilie. Její použití do záhonů je sporné, po pár letech může být půda pod ní příliš utužená.
- Na záhonech se proto často používá vrstva materiálu, který zprvu plevele dokonale dusí, ale časem se rozloží. Obvykle je to kartón. I u něj se vedou spory ohledně složení a ti nejopatrnější zahradníci ho nepoužívají do zeleninové zahrady. Většina však důvěřuje půdě a rostlinám, že si s rozloženým kartónem jednorázově poradí – každopádně by měl být nepotištěný. Můžete se poohlédnout také po silnějším papíru bez lepidel a klást jej v několika vrstvách.
Vícevrstevným mulčováním pohřbíte svlačec zaživa (neplatí to ale doslova)!? A i když bude hledat únikové cesty, pod tímto poklopem mnoho šance nemá. Může vystrkovat růžky pouze na okraji mulčované plochy, a tam už lze vykukující výhony znavených rostlin uhlídat, ale jen na malých plochách.
- přirození škůdci: motýly tmavoskvrnka svlačcová (Tyta luctuosa) a pernatuška svlačcová (Emmelina monodactyla)
Svlačec můžete i využít
Svlačec je nezbytné regulovat, protože pěstované rostliny utiskuje. Ale když odhlédneme od jeho nežádoucích vlastností, je to velmi pohledná rostlina, navíc pěkně kvetoucí. Na drátěném plotě může udělat parádu, a popne ho celý s ohromnou rychlostí. Ostatně, šlechtěné svlačce s ještě většími a sytěji barevnými květy jsou oblíbené okrasné popínavky. Svlačec se pne, kam může – proto když okolí zamulčujeme a ponecháme mu jen plot, nakonec dobře poslouží. Podobně funguje i nouzové řešení v záhonech – pokud nemáme čas nebo možnosti svlačec mýtit, postavíme mu jednoduché opory z proutí, po kterých se popne a nebude tolik ovíjet okolní rostliny.
Svlačec je u nás obecně rozšířený,a to na orných půdách i na plochách nekultivovaných, na mezích, v plotech, na lukách, kolem cest apod. Rostliny, zejména kořeny, obsahují glykosidy (např. jalapin) a pryskyřice, v nati převládají saponiny. Jedovatost svlačce není velká a kromě toho jsou účinné látky obsaženy především v obtížně dostupných kořenech. Natě i kořenů se dříve používalo do projímavých čajů.Svlačec rolní je velmi obtížným a nebezpečným plevelem. Svými lodyhami obtáčí stébla, a způsobuje tak poléhání obilovin, lodyh lnu apod. V porostech pícnin snižuje hodnotu píce. Nepříjemným plevelem je i v kulturách keřovitých.
Zdroj: ireceptar.cz
